Postupy výroby pigmentů, ať už historické nebo moderní průmyslové, mohou být dobově a regionálně specifické a jejich odlišování může být tedy přínosné pro určování provenience výtvarných děl. Nelze ale jen sbírat naslepo podrobná analytická data a nevědět, po čem se pátrá. Experimentální výzkum a replikace výrobních postupů v laboratorních podmínkách jsou často nutnou podmínkou k tomu, abychom získali referenční produkt a popsali jeho charakteristické určující znaky, podle nichž se pak i v malbě pozná. Mohou to být vedlejší produkty výroby, charakteristické příměsi, zbytky nezreagovaných výchozích látek, nebo také typická morfologie vznikajících částic. Tímto způsobem jsme například popsali báňskou zeleň – měďnatý pigment srážený z důlních vod, který zejména v 15. až 17. století nahrazoval v malbách přírodní malachit. Nebo jsme přesně podle původního Cassiova postupu ze 17. století vyrobili purpurový pigment na bázi nanočástic zlata o velikosti cca 10 nm a který, jak jsme zjistili, používali ještě v 19. století miniaturisté.
Specifickým tématem jsou moderní průmyslově vyráběné barvy, které jsou vždy vícesložkovou směsí připravovanou sériově s přesnými poměry dodávaných ingrediencí. Pro malíře jsou tyto barvy vlastně polotovarem a je nutné sledovat, jaké byly preference jednotlivých malířů ve výběru dodavatelů a také způsoby míchání těchto barev – jejich typické palety. Proto je vždy dobrou příležitostí, když jsou barvy používané umělcem ještě ve zbytcích dostupné a je umožněna analýza – jako v případě významné norské malířky Harriet Backer (1845–1932). U Edvarda Muncha (1863-1944) nebo Františka Kupky (1871-1957) bylo zase možné ověřit si limity analytických metod pro výzkum moderních maleb na širším souboru děl.
Nedávné publikace:
Žůrková, M., Hradil, D., Hradilová, J., Bezdička, P., & Švarcová, S.: “Hungarian Mine Green”, a Semi‐Natural Copper Pigment from Banská Bystrica Region (Slovakia)‐Analytical Evidence and Laboratory Replication. ChemPlusChem 90(6) (2025), 2500053. https://doi.org/10.1002/cplu.202500053
Čermáková Z., Hradil D., Bezdička P., Hradilová J., Pánová K.: Unique Wood Ash Co-Coloured Glass Tessera from Mediaeval Madonna: Raman Spectroscopic Study of Production Technology. Spectrochimica Acta Part A 303 (2023), 123182. https://doi.org/10.1016/j.saa.2023.123183
Širillová Z, Hradilová J., Pech M., Švarcová S., Bezdička P., Neděla N., Hradil D.: Gold nanoparticles in painted miniatures on ivory: Non-invasive evidence and characterisation. Dyes and Pigments 210 (2023), 111015. https://doi.org/10.1016/j.dyepig.2022.111015
Garrappa S., Frøysaker T.; Streeton Noëlle L.W.; Hradil D.; Platania E.; Beltinger K.; Caruso F.: Micro-spectroscopic study of late 19th and early 20th paint tubes. Spectrochimica Acta Part A: Molecular and Biomolecular Spectroscopy 279 (2022) 121414. https://doi.org/10.1016/j.saa.2022.121414
Košařová V., Hradil D., Hradilová J., Čermáková Z., Němec I., Schreiner M.: The efficiency of micro-Raman spectroscopy in the analysis of complicated mixtures in modern paints: Munch’s and Kupka’s paintings under study. Spectrochimica Acta – Part A: Molecular and Biomolecular Spectroscopy 156 (2016), 36-46. https://doi.org/10.1016/j.saa.2015.11.027
Nejcitovanější:
Hradil D., Grygar T., Hradilová J., Bezdička P., Grűnwaldová V., Fogaš I., Miliani C.: Microanalytical identification of Pb-Sb-Sn yellow pigment in historical European paintings and its differentiation from lead tin and Naples yellows. Journal of Cultural Heritage 8/4 (2007), 377-386. DOI: 10.1016/j.culher.2007.07.001 (83 citací)
