Historie laboratoře

Jak už to v životě často bývá, i za vznik laboratoře Alma může náhoda. David Hradil, který je svým vzděláním mineralog, pracoval na ÚACH, kde se zaměřoval na studium vlastností jílových minerálů. Kromě jiného k tomu často využíval analýz na XRPD a voltametrickou analýzu. Jeho žena Janka Hradilová, také mineraložka, nastoupila po mateřské dovolené na AVU do restaurátorského oddělení, kde měla na starosti analýzy vzorků odebraných z uměleckých děl a výuku chemie pro první ročník studia restaurátorského oboru. Analýza mikrovzorků z uměleckých děl v prvních letech spočívala především v poctivé a detailní práci s optickým mikroskopem (to je stále základ i po letech) doplněném o analýzy na elektronovém mikroskopu.

Manželé Hradilovi doma kromě dětí a běžných provozních záležitostí, probírali i pracovní záležitosti, což vedlo k tomu, že si všimli použití jílových minerálů nejen jako pigmentů v barevné vrstvě, ale také v podkladech barokních obrazů. První společné vědecké publikace zkoumající právě železité pigmenty, hlinky a jílové minerály v podkladech i barevné vrstvě vznikly ještě před oficiálním založením laboratoře Alma v letech 2002 a 2003.

Laboratoř Alma oficiálně vznikla až v roce 2004 podepsáním Smlouvy o sdružení mezi AVU a ÚACH. V následujících letech přicházeli studenti (přiznejme si, že převážně to byly studentky :-) magisterského a doktorského studia a laboratoř se postupně rozvíjela a vytvářela si síť pracovníků specializovaných na jednotlivé analýzy (FTIR, XRPD, SEM, …). I když zaměření na jílové minerály stále přetrvává, laboratoř se s příchodem studentů chemie časem specializovala na také na degradační jevy, ke kterým na uměleckých dílech dochází (např. solná koroze na nástěnných malbách, degradace měďnatých pigmentů, změna barevnosti vivianitu, kovová mýdla).

Jedním ze zlomových mezníků v historii laboratoře bylo uspořádání prvního mezioborového semináře Alma v budově AVU v roce 2006. Z tohoto semináře se postupně vyvinula Konference Alma, která se koná obvykle každé dva roky v prostředí historické budovy (Anežský klášter, Břevnovský klášter, ..). V roce 2017 se konference poprvé konala mimo Prahu a v roce 2019 i mimo Česko. Termíny dalších konferencí jsou nejisté s ohledem na současnou situaci (pandemie koronaviru) i na chystané výstavy portrétních miniatur, které se budou konat na přelomu roku 2020/21 a v roce 2021.

V návaznosti na konference vznikají také sborníky článků z konferenčních přednášek – tyto sborníky se původně jmenovali Technologie Artis a navazovaly tak na tradici .., postupně byl název změněn na Acta Artis Academica (AAA). Články v AAA procházejí recenzním řízením a od roku jsou články v nich dohledatelné na WOS.

Ačkoliv laboratoř téměř od počátku spolupracovala se slovenskými institucemi (Janka Hradilová je původem ze Slovenska) na materiálové analýze významných uměleckých děl (např. Levoča, Kostelany pod Tríbečom, ..), byla důležitých mezníkem, co se týká zahraniční spolupráce, v roce 2005 návštěva mobilní laboratoře MOLAB. ALMA koordinovala projekt v rámci programu EU-Artech, kterého se účastnila italská mobilní laboratoř MOLAB a Moravská galerie v Brně. Cílem bylo, mimo jiné, právě porovnat výsledky neinvazívních metod se standardními postupy laboratorního průzkumu.

Na počátku svého vzniku vlastnila laboratoř ALMA pouze dva optické mikroskopy a jako ostatní speciální analytické přístroje využívala ty, které byly dostupné na jejích zakládajících institucích (SEM, XRPD, mikro-XRPD, voltametrie), nebo za analýzami jezdila do nejrůznější jiných institucí (FTIR na UK nebo v Polymer Institutu Brno, Malditof na VŠCHT, Raman na UK). Postupem času ALMA získala několik projektů, ze kterých bylo možno nakoupit přístroje vlastní. Prvním takovým byla přenosná ruční XRF a postupně následovaly další – MA-XRF a … pořízené na AVU z projektu … Významným přínosem k přístrojové technice byl vlastní IČ mikroskop a také přenosný IČ analyzátor, obojí zakoupené v roce 2018 v projektu NAKI. Ze stejného projektu byl o rok později zakoupen i mikro Raman. Každý takový vlastní přístroj je pro laboratoř velkým přínosem, protože umožňuje rychlejší a snazší přístup k analýzám. Důležité je také mít ke každé metodě odborníka, který se o přístroj stará, umí jej obsluhovat a interpretovat naměřená data v kontextu historie umění.